|
Rút
Rút – je hlavní postavou knihy, která nese její jméno.
Jedná se Mábku, která žila v období soudců. Byla spřízněná s Noemi, která se po smrti manžela a svých dvou synů rozhodla pro návrat do své vlasti.
Dohodla se, že půjde s Noemi do její země a přijme její lid a jejího Boha za své.
Bůh pak provázel toto její rozhodnutí velkým požehnáním.
A co víc o této ženě píše bible?
Bóaz vystoupil k bráně a posadil se tam.
Tu šel kolem zastánce, o němž Bóaz mluvil. Vybídl ho: „Člověče, zastav se a posaď se tu.“ A on se zastavil a posadil se. Bóaz pak vybral deset mužů z městských starších a požádal je: „Zasedněte zde.“ A oni zasedli.
Zastánci pak řekl: „Noemi, která se vrátila z Moábských polí, chce prodat díl pole, který patřil našemu bratru Elímelekovi. Řekl jsem si, že ti to dám na vědomí a vybídnu tě, abys jej koupil v přítomnosti těch, kteří tu zasedají, před staršími mého lidu. Chceš-li použít svého práva k vykoupení, tedy jej vykup, nechceš-li, oznam mi to.
Vím, že kromě tebe není bližšího zastánce. Já jsem po tobě.“ On odpověděl: „Vykoupím jej.“ Bóaz řekl: „V den, kdy koupíš od Noemi pole, kupuješ je i od moábské Rút, ženy po zemřelém, se závazkem zachovat jméno zemřelého v jeho dědictví.“
Tu řekl zastánce: „Nemohu je vykoupit pro sebe, aniž bych zničil vlastní dědictví. Použij pro sebe mého výkupního práva; já vykoupit nemohu.“ V Izraeli tomu bývalo odedávna při vykupování nebo při výměnném obchodu takto: Každé jednání se stvrzovalo tím, že si jeden vyzul střevíc a dal jej druhému. To byl v Izraeli způsob stvrzování.
Zastánce tedy řekl Bóazovi: „Kup si to sám.“ A zul si střevíc. Bóaz pak řekl starším a všemu lidu: „Dnes jste svědky, že jsem koupil od Noemi všechno, co patřilo Elímelekovi, i vše, co patřilo Kiljónovi a Machlónovi. Koupí jsem získal za manželku i moábskou Rút, ženu Machlónovu, abych zachoval jméno zemřelého v jeho dědictví.
Tak nebude vyhlazeno jméno zemřelého z kruhu jeho bratří ani z brány jeho rodiště. Jste toho dnes svědky.“ Všechen lid, který byl v bráně, i starší odpověděli: „Jsme svědky. Kéž dá Hospodin, aby žena, která přichází do tvého domu, byla jako Ráchel a Lea, které obě zbudovaly dům izraelský. Počínej si zdatně v Efratě a zachovej jméno v Betlémě.
Nechť je tvůj dům skrze potomstvo, které ti dá Hospodin z této dívky, jako dům Peresa, jehož Támar porodila Judovi.“ I vzal si Bóaz Rút a stala se jeho ženou. Vešel k ní a Hospodin jí dopřál, že otěhotněla a porodila syna.
Tu řekly ženy Noemi: „Požehnán buď Hospodin, který tě odedneška nenechává bez zastánce, jehož jméno se bude ozývat v Izraeli. On ti vrátí smysl života, bude o tebe ve stáří pečovat. Vždyť jej porodila tvá snacha, která tě tolik miluje. Ta je pro tebe lepší než sedm synů.“ Noemi vzala dítě, položila si je na klín a stala se mu chůvou. Sousedky mu daly jméno.
Řekly: „Noemi se narodil syn“, a pojmenovaly jej Obéd (to je Ctitel [Hospodinův]). To je otec Jišaje, otce Davidova.
Toto je rodopis Peresův: Peres zplodil Chesróna, Chesrón zplodil Ráma, Rám zplodil Amínadaba, Amínadab zplodil Nachšóna, Nachšón zplodil Salmu, Salmón zplodil Bóaza, Bóaz zplodil Obéda, Obéd zplodil Jišaje a Jišaj zplodil Davida.
(Rút 4)
 | |
|
