|
Timoteus
Timoteus – Pavlův pomocník. Dostal pověření od apoštola Pavla, aby zakládal církve na různých místech, a také aby tam vyučoval a vedl věřící.
Timoteus, řecky Timotheos (* Lystra - † kolem 80 Efesos) byl žák a spolupracovník apoštola Pavla.
O Timoteovi se poprvé zmiňují Skutky apoštolů při druhé Pavlově návštěvě v Lystře, kde patrně žil a kde ho Pavel pokřtil (Sk 16,2). Protože jeho matka Euniké byla židovka, Timotea také obřezal, aby jej Židé lépe přijímali, ačkoli jeho otec byl pohan. Timoteus doprovázel Pavla na cestě Malou Asií do Korintu (Sk 17; Sk 18,5). Pavel ho chválí jako znalce Písma a i jeho matka Euniké a babička Lois byly zbožné ženy, patrně křesťanky.
Timoteus se několikrát vyskytuje v Pavlových epištolách a jsou mu adresovány dvě z tzv. pastorálních epištol, První list Timoteovi a Druhý list Timoteovi.
Bible uvádí, že Pavel zanechal „svého vlastního syna“ v Efezu, aby tam zakládal církve a vyučoval nově obrácené křesťany.
Byl jeho žákem a pomocníkem při zakládání a vyučování v církevních sborech.
Timoteus byl členem „Pavlovy větve“, kdy Pavel byl vyslán k zakládání církevních sborů z Antiochie, zatímco Petr pracoval na Ježíšově vinici jako součáast „jeruzalémské větve“, kam patřili apoštolové, kteří přímo chodili s Ježíšem.
A co o muži jménem Timoteus píše bible?
Pavel, apoštol Krista Ježíše z pověření Boha, našeho Spasitele, a Krista Ježíše, naší naděje, Timoteovi, vlastnímu synu ve víře: Milost, slitování a pokoj od Boha Otce a Krista Ježíše, našeho Pána.
(Odmítnutí bludařů)
Když jsem odcházel do Makedonie, žádal jsem tě, abys dále zůstal v Efezu a nikomu nedovolil učit odchylným naukám a zabývat se bájemi a nekonečnými rodokmeny, které vedou spíše k jalovému hloubání než k účasti víry na Božím záměru.
Cílem našeho vyučování je láska z čistého srdce, z dobrého svědomí a z upřímné víry. Od toho se někteří odchýlili a dali se na prázdné řeči. Chtějí být učiteli zákona a nechápou ani svá vlastní slova ani podstatu toho, o čem s takovou jistotou mluví. Víme, že zákon je dobrý, když ho někdo užívá správně a je si vědom, že zákon není určen pro spravedlivého, nýbrž pro lidi zlé a neposlušné, bezbožné a hříšníky, pro lidi bohaprázdné a světské, pro ty, kdo vztáhnou ruku proti otci a matce, pro vrahy, smilníky, zvrhlíky, únosce, lháře, křivopřísežníky, a co se ještě příčí zdravému učení podle evangelia slávy požehnaného Boha, které mi bylo svěřeno.
Děkuji našemu Pánu, který mi dal sílu, Kristu Ježíši, že mě uznal za spolehlivého a určil ke své službě, ačkoli jsem byl předtím rouhač, pronásledovatel a násilník. A přece jsem došel slitování, protože jsem ve své nevěře nevěděl, co dělám. A milost našeho Pána se nadmíru rozhojnila a s ní víra i láska v Kristu Ježíši.
Věrohodné je to slovo a zaslouží si plného přijetí: Kristus Ježíš přišel na svět, aby zachránil hříšníky. Já k nim patřím na prvním místě, avšak došel jsem slitování, aby Ježíš Kristus právě na mně ukázal všechnu svou shovívavost jako příklad pro ty, kteří v něho uvěří, a tak dosáhnou věčného života. Králi věků, nepomíjejícímu, neviditelnému, jedinému Bohu buď čest a sláva na věky věků.
Amen.
To ti kladu na srdce, synu Timoteji, ve shodě s prorockými slovy, která byla o tobě pronesena, abys jimi povzbuzen bojoval dobrý boj a zachoval si víru i dobré svědomí, jímž někteří lidé pohrdli, a tak ztroskotali ve víře. Patří k nim Hymenaios a Alexandr, které jsem vydal satanu, aby se odnaučili rouhat.
(1. Timoteovi 1)
 | |
|
