|
Apollos
Apollos – Žid, který byl nadaným kazatelem.
Měl přesné znalosti o životě a díle Ježíše Krista a dar přirozené výřečnosti.
Neměl však potřebné znalosti o vylití Ducha a následném křtu.
O tom ho později vyučili Priscilla a Akvila.
Byl z Alexandrie a jeho jméno je zkrácenou podobou jména Apollonios.
Během krátké Pavlovy návštěvy Palestiny (Sk 18,22), přišel do Efezu.
Měl přesné znalosti o životě a díle Ježíše Krista.
Tyto znalosti mohl získat (zřejmě v Alexandrii) buď od galilejských učedníků Pána Ježíše, nebo z některého brzy sepsaného evangelia.
Přirozené dary výřečnosti a vyučování e v něm snoubily s hlubokým chápáním Starého zákona.
Byl však známý tím, že s nadšením vyhlašoval Boží pravdu tak, jak ji znal.
Nápadná mezera v jeho vědomostech se týkala vylití Ducha svatého.
Teprve trpělivé vyučování Priscilly a Akvily jej dokonale obeznámilo jak se křtem v Duchu, tak se křtem ve vodě.
Z Efezu šel Apollo dál do Korintu, kde se při jednání s Židy ukázal jako znalec křesťanské apologetiky (Sk 18,27-28).
V Korintu se vytvořily skupinky křesťanů, z nichž jedna se dokonce hlásila k Apollovi,
jiné pak k Pavlovi, Petrovi, nebo samotnému Kristu.
Apoštol Pavel se snaží ukázat, že ani jemu, ani Apollovi nemají přičítat žádné zásluhy, neboť oba pracovali pod Božím vedením (1K 3,4-6).
Apollo byl nepochybně významným evangelistou a od jisté doby se dokonce čas od času vynoří myšlenka, že byl autorem listu Židům.
 | |
|
