|
Zvonky štěstí – Jiří Zmožek na Rádiu Lumen 2. díl
(Jde o doslovný přepis rozhlasového rozhovoru)
Rádio Lumen:
Pán Zmožek, je o Vás známe, že Váš život bol bohatý a pestrý. Nie vždy Vaša osobnosť bola spojená s Bohom. Kedy ste po prvý krát počuli Božie volanie?
J. Zmožek:
No už jsem to trošku nakousl – v roce 1971 přijel František Ciésar do Havířova a to byl první veliký zásah.
Rádio Lumen:
František Ciésar žije na Slovensku.
J. Zmožek:
On je tady v Bratislavě – bratrská církev. Celý život mě to provázelo, protože mi jsme se velice spřátelili, on byl potom v Staré Turé, pak jsem dokonce u něj sloužil i na východním Slovensku – v Humenném(oprava J.Zmožka - bylo to v Michalovcích, v Humenném jsme pak obědvali). Tenkrát jsem vlastně byl poprvé zasažený, ale myslím si, že celá ta větev ze strany mojí babičky to byli věřící a oni hodně zpívali, oni zpívali teda polsky, takže mi to dělalo trošku problémy ale potom jsem se to naučil a zvykl jsem si a nějak jsem to byl schopen přijímat i tu polštinu. Ale moje babička se naučila kvůli mně zpívat česky a tak zpívala takové ty jako – Důvěřuj se v Pána, takové ty písně , které mi zpívala česky a to byly ty první zásahy – ty písně.
Rádio Lumen:
Môžeme teda povedať, že to bol rok 1994?
J. Zmožek:
Ne, to byla až ta druhá fáze. V roce 1994 jsem udělal takové definitivní rozhodnutí a řekl jsem: „Bože, už nechci žít tenhle život, já chci žit nový život.“ Já jsem udělal v roce 1994 rozhodnutí pro Boží život, ale od toho roku 1971 jsem chodil do církve, právě tam, kde mě přivedli a tenkrát tam František Ciésar kázal – to bylo v Církvi bratrské v Havířově a tam jsem já vedl potom pěvecký sbor. Já jsem byl vděčný Bohu za jednu věc celý život, že On mě vedl k takové poslušnosti, k takové pravidelnosti. Já jsem třeba vždycky musel být v té církvi. Já jsem tam musel být v neděli, ve čtvrtek jsem vedl pěvecký sbor a já věřím, že jsem byl jeden z nejvěrnějších, který tam vždycky musel být a ve Slově je právě napsáno:
„Po služebníkovi se nežádá víc, než aby byl shledán věrným“(1. Korintským 4:2) a já věřím, že někdy lidé si myslí, že musí být vystudovaní a vyškolení a moudři a chytří, ale galilejci byli věrní, tři a půl roku chodili s Pánem a Pán staví na té věrnosti. Takže já jsem tam věrně chodil a proto tady možná sedím.
Následuje píseň Já teď už jistě vím
ukázku mp3 i text písně najdeš
* ZDE *
 | |
|
