Za pár plátků růží v celofánu
Za pár minut velkých ovací
Platím tichou cestou pozdě k ránu
Přemýšlím, čím čas mi oplácí …
/hudba Jiří Zmožek – text Zbyšek Malý/
nazpívala Helena Vondráčková
Jak jsem se snažil kouřit a jak to vždycky znovu smrdělo...
Dnes je prvního září 2006.
Ještě mi chybí dopsat asi 9 předešlých dní v tomto deníku. Ale určitě to stihnu příští týden. Nemám teď pár dní žádné koncerty, tak budu psát. Dnes je ale den, kdy obvykle dětem začíná školní rok. Měly by jít do školy, ale zrovna jako já jsem se těšil z každého dne, kdy jsem se mohl ze školy „ulít“, tak se dnes najde aspoň milion podobných.
Další část tohoto povídání si můžete přečíst v připravované knize UŽ MI, LÁSKO, NENÍ 20 LET, která vyjde ještě letos.
Jsem jaká jsem
/hudba Jiří Zmožek – text Zbyšek Malý/
nazpívala Helena Vondráčková
Za pár plátků růží v celofánu
Za pár minut velkých ovací
Platím tichou cestou pozdě k ránu
Přemýšlím, čím čas mi oplácí
Za pár běžných rychlých autogramů
Pro které jste přišli k šatně stát
Možná jedno dobré srdce zklamu
Jedenkrát
Lásko má
Která odpustíš mi ještě stokrát
I víc
Nečekej
Nečekej, že snad přijdu potají
Ti vstříc
Nečekej
Dnes ti ze svého času nic nedám
Vždyť víš
Že nechci být snem
Že nosí mě zem
A jsem jaká jsem
Z plakátů se do tvých očí dívám
Papírový úsměv nestačí
Poslouchej, když srdce samo bývá
Úsměv někdy roste z bodláčí
Lásko má
Která odpustíš mi ještě stokrát
I víc
Nečekej
Nečekej, že snad přijdu potají
Ti vstříc
Nečekej
Dnes ti ze svého času nic nedám
Vždyť víš
Že nechci být snem
Že nosí mě zem
A jsem jaká jsem