|
Už se mi nechce jít dál
Už mě všechno bolí…
/hudba Jiří Zmožek - text Václav Hons/
nazpívala Hana Zgorová
Jak jsem chtěl tu konzervatoř zabalit. A taky o té paní sousedce...
Už jsem o tom psal.
Ale myslím, že není naškodu to zmínit ještě jednou a trochu to rozvést. Jenom usilovná práce přináší výsledky. Nic nahodilého, nestálého, náhodného, a nebo dokonce nějak vychytralého, nemá šanci. A když, tak jenom na čas.
Já jsem každé ráno vstával brzy. Když jsem se uzdravil a mohl jsem pokračovat v hraní na dechové nástroje, tak jsem vystudoval konzervatoř.
Další část tohoto povídání si můžete přečíst v připravované knize
UŽ MI, LÁSKO, NENÍ 20 LET, která vyjde ještě letos.
Už se mi nechce jít dál
/Hudba Jiří Zmožek – text Václav Hons/
nazpívala Hana Zagorová
Už se mi nechce jít dál
Už mě všechno bolí
Kdosi mé snění krájí
A zasypává solí
Už tolik marných šlápot
Jen po mém smutku drápou
A život náhle jen tak mezi prsty
Najednou mi prolít
Už se mi nechce jít dál
I když stromy kvetou
Všechno se ve mně větví
Tou jednou hořkou větou
Snad hledám jiný význam
Je to jen marná výzva
Jen planá přízeň
Jenom slova
Co se celý život pletou
A tak si říkám, lásko
Ohýnku bosý, lásko
V trnové růži, lásko
Která krásně chladíš
Moji horkou kůži
A tak si říkám, lásko
Kde stále bloudíš, lásko
Těžká, jak kámen, lásko
Která ve mně záříš
Jako rosa ránem
Už se mi nechce jít dál
Ale já stále věřím
Kdesi mou píseň hrají
A já tam znovu běžím
Proč tolik marných šlápot
Proč po mém smutku drápou
Proč život náhle
Jen tak mezi prsty
Najednou mi prolít
A tak si říkám, lásko
Ohýnku bosý, lásko
V trnové růži, lásko
Která krásně chladíš
Moji horkou kůži
A tak si říkám, lásko
Kde stále bloudíš, lásko
Těžká, jak kámen, lásko
Která ve mně záříš
Jako rosa ránem
 | |
|
