PÍSEŇ SVOU MI TENKRÁT HRÁL v podání Jiřího Zmožka a Martiny Balogové NA CD HVĚZDY MÉHO ŽIVOTA
Píseň svou mi tenkrát hrál
Pár slok zpíval, vítr vál
Píseň svou mi tenkrát hrál
Odcházel ulicí polední
Podél výkladních skříní zas dál…
/hudba Jiří Zmožek – text Vladimír Čort/
nazpívala Věra Špinarová
Někteří se bez kantilény opravdu neobejdou...( Ale kde je pořád brát.)
Tehdy taky začala moje spolupráce s Věrou Špinarovou. Měla výbornou kapelu a okolo sebe tým, který šéfoval Ivo Pavlík. Ten uměl pro Věru vybrat silnou, melodickou písničku. Měl čich na hity a vždycky pro ni vybral ten, který ji zase postrčil trochu nahoru. Měli jsme pro Věru s Vláďou Čortem připravený Meteor lásky, ale já jsem za sebou ještě neměl žádný autorský úspěch. A tak myslím, že Ivoš musel tenkrát Věru dokonce přemlouvat, aby tu písničku nazpívala. Později, když ji natočila a šla s ní na Bratislavskou lyru, tak tam získala 2.cenu. Vzpomínám si ale, jak jednou Ivoš kroutil hlavou, když začala mít písnička Načančám takový ohlas, že ačkoliv jsme ji se Zdeňkem Borovcem napsali do televizní pohádky, zpívala ji Heidi obvykle na svých koncertech za bouřlivého potlesku. I takový mistr ve výběru hitů se může mýlit.
Další část tohoto povídání si můžete přečíst v připravované knize UŽ MI, LÁSKO, NENÍ 20 LET, která vyjde ještě letos.
Píseň svou mi tenkrát hrál
/Hudba Jiří Zmožek – text Vladimír Čort/
nazpívala Věra Špinarová
Kolem šel tak jako i já tou ulicí
Slunce jak terč v reklamách, chodník bílý
Jen on a já, oba létem hořící
A horký polední vítr, který mýlí
Usmál se do očí mých, dech mi vzal
Ve vlasech písek a sůl, krátké léto
Šel jen tak s kytarou, pospíchal
Na dosah ruky mi byl, když mě míjel
Píseň svou mi tenkrát hrál
Pár slok zpíval, vítr vál
Píseň svou mi tenkrát hrál
Odcházel ulicí polední
Podél výkladních skříní zas dál
V kabátu rozevlátém, v moři aut
Ztrácel se jako den, slunce hřálo
A já tam dlouho stála bez hnutí
Jako by se mi to všechno zdálo
Kde tě mám, kdo jsi ty, kdo já, že jsi byl
Tenkrát se svět zastavil, sebe se ptávám
Stokrát jdu zpátky stejnou ulicí
Tisíckrát na stejném místě zase stávám
Píseň svou mi tenkrát hrál
Pár slok zpíval, vítr vál
Píseň svou mi tenkrát hrál
Odcházel ulicí polední
Podél výkladních skříní zas dál
Píseň svou mi tenkrát hrál
Pár slok zpíval, vítr vál
Píseň svou mi tenkrát hrál
Odcházel ulicí polední
Podél výkladních skříní zas dál
V kabátu rozevlátém, v moři aut
Ztrácel se jako den, slunce hřálo
A já tam dlouho stála bez hnutí
Jako by se mi to všechno zdálo
Kde tě mám, kdo jsi ty, kdo já, že jsi byl
Tenkrát se svět zastavil, sebe se ptávám
Stokrát jdu zpátky stejnou ulicí
Tisíckrát na stejném místě zase stávám
Píseň svou mi tenkrát hrál
Pár slok zpíval, vítr vál
Píseň svou mi tenkrát hrál
Odcházel ulicí polední
Podél výkladních skříní zas dál