| | Jiří Zmožek DENÍK VZPOMÍNEK - Nešlap, nelámej / 18.02.2007 / | Poslat odkaz příteli | |
Nešlap, nelámej
Cosi ve mně teprv klíčit začíná
Těch co všechno chtějí hned je většina…
/hudba Jiří Zmožek – text Zdeněk Borovec /
nazpívala Hana Zagorová
Jak jsem si troufl zpívat Svatí pochodují, a taky jak jsme byli zamilovaní do dixielandu...
Jak jsme tak byli zamilovaní do toho dixielandu, tak jsem měl neobyčejnou troufalost jít si občas zazpívat s nějakou kapelou, která hrála dixieland. Ty dixielandové věci se nejčastěji zpívaly anglicky. Já jsem neuměl vždycky ta slova správně, ale třeba píseň Svatí pochodují jsem směle zpíval anglicky tak, jak jsem si ji odposlouchal z rozhlasu, nebo snad z nějaké nahrávky L.Armstronga. Zajímavé bylo, že jsem ty věci podle mého soudu nikdy moc neuměl, ale vždycky se jim dostalo jakéhosi ocenění. Vzpomínám si, jak jsem jednou hrál s Ivanem Haškem v televizi stolní tenis. A ačkoliv Ivan je po všech stránkách nadaný sportovec, tak jsem tam měl řadu fanoušků a myslím, že ten zápas nebyl úplný propadák. Taky si tak trochu s úsměvem vzpomínám, jak jsem hrál jednou jakýsi „srandafotbálek“ v hale na Slávii. Hrál jsem právě s Ivanem, se kterým jsem se přátelil; taky tam s námi hrál tenkrát Antonín Panenka.
Další část tohoto povídání si můžete přečíst v připravované knize UŽ MI, LÁSKO, NENÍ 20 LET, která vyjde ještě letos.
Nešlap, nelámej
/hudba Jiří Zmožek – text Zdeněk Borovec /
nazpívala Hana Zagorová
Přišels ke mně, jak bys mávl křídly
Jiné ruce, oči, jiná řeč
S tebou naděje, co předtím řídly
Snad se mi vrátí
Znám tě odjakživa, znám tě chvíli
Žiju zeleně jako horská kleč
Ale dokážu-li růst a sílit
Nepoznám zatím
Nešlap, nelámej
Cosi ve mně teprv klíčit začíná
Těch co všechno chtějí hned, je většina
Ale k čemu je ten věčný spěch
Ten kdo slepě koně bodá do slabin
Sotva povšimne si prvních jeřabin
Jeden ve druhém se nejdřív hledáme
V srdci výhonky když klíčí neznámé
Nešlap, nelámej
Přišels ke mně jako déšť co křísí
Vrací poloslepým očím jas
Žily pro nikoho, teď jsou čísi
Patří jen ke tvým
Znáš mě odjakživa, znáš mně chvíli
Proč by hlavní roli měl hrát čas
Jednou vznesem se jak čápi bílí
K zeleným větvím
Nešlap, nelámej
Cosi ve mně teprv klíčit začíná
Těch co všechno chtějí hned je většina
Ale k čemu je ten věčný spěch
Ten kdo slepě koně bodá do slabin
Sotva povšimne si prvních jeřabin
Jeden ve druhém se nejdřív hledáme
V srdci výhonky když klíčí neznámé
Nešlap, nelámej
| |
| | | ZPĚT > |
| |
|
|