To býval ráj, ráj sladkých mámení
To býval ráj a lék na trápení
A z prázdných skal se ptáci ztrácejí
To býval ráj, ráj krásných nadějí...
/hudba Jiří Zmožek - text Marcel Zmožek/
nazpíval Jiří Zmožek
Jak jsem se narodil, kdy jsem se narodil, proč jsem se narodil...
Už asi měsíc mi stále přichází myšlenka, abych začal psát deník vzpomínek. Neuměl jsem si představit, že bych při tom množství koncertů a všech dalších povinností našel ještě čas na pravidelné psaní. Ale často se mi vybavují myšlenky o věcech, které souvisí s tím, kde jsem dnes. Právě dnes jsem se vrátil ze Slovenska, kde jsme vystupovali v Levoči a potom v Terchovej. Dnes se v Čechách i na Slovensku slaví Cyril a Metoděj a zítra Mistr Jan Hus.
Snad bych mohl moje vzpomínání začít únorem 1943. V tom měsíci, tedy přesně 21.2.1943 jsem se narodil. Otec se jmenoval Jindřich a matka Marie (rozená Zítková). V době, kdy píšu tyto řádky otec už nežije. Matka ještě žije a občas se spolu vídáme.
Další část tohoto povídání si můžete přečíst v připravované knize UŽ MI, LÁSKO, NENÍ 20 LET, která vyjde ještě letos.
To býval ráj
/hudba Jiří Zmožek -
text Marcel Zmožek/
nazpíval Jiří Zmožek
Proč nejkrásnější pobřeží dnes v slzách krvácí
A námořníci toulaví se domů nevrací
A hvězdy hoří jasně dál, už jen moře hladí pláž
To býval ráj, jak já ho léta znal
To býval ráj, ráj sladkých mámení
To býval ráj a lék na trápení
A z krásných skal se ptáci ztrácejí
To býval ráj, ráj krásných nadějí
Ljubavi moja už tam nezazní a srdce krvácí
Už ani ptáci toulaví se domů nevrací
Na jugoslávském pobřeží dnes už nikdo nezpívá
Vím, nejsem sám, kdo slzy neskrývá
To býval ráj, ráj sladkých mámení
To býval ráj a lék na trápení
A z krásných skal se ptáci ztrácejí
To býval ráj, ráj krásných nadějí
ÚVOD