|
Je světlo a já
Je radost a já
Mé oči až smíchem pláčí
Je štěstí a já
Je láska a já
Je láska a já
To stačí
/hudba Jiří Zmožek – text Pavel Kopta /
zpívá Jana Hlaváčová
na herecké desce Šel jsem světem
O paní Hlaváčové a panu Munzarovi.
A taky o tom elektrikáři…
Nádherná práce byla také s paní Hlaváčovou. Paní Hlaváčová je nejen skvělá herečka, ale stejně tak výborná šansoniérka. Výhodou bylo, že Pavel Kopta, který dělal text k naší písničce Samotářka, ji velmi dobře znal. Věděl o jejích pěveckých kvalitách a tak když jsem mu donesl tu melodii pro paní Hlaváčovou, tak byl nadšený. Věděl, že je to přesně to pravé. V té době jsem se také několikrát setkal s manželem paní Hlaváčové, Luďkem Munzarem. Vedli jsme spolu řadu zajímavých rozhovorů, ale Luděk Munzar je také skvělý zpěvák. Dokonce jsme spolu začali připravovat i společný koncertní program, ale nejspíš moje nedůslednost způsobila, že se to nedotáhlo do konce. Přesto rád na Luďka Munzara vzpomínám. Napsal taky krásný doslov k té herecké desce.
Zdálo se mi, že má takový přísně vyhraněný charakter a vím, že mu to taky ale způsobilo v životě řadu problémů. Jednou mi vyprávěl zajímavou historku.
Objednal si domů nějakého elektrikáře na rekonstrukci elektřiny u nich v domě. A ten elektrikář pořád nešel a nešel a vždycky, když mu pan Munzar zavolal, kdy už konečně přijde udělat tu práci, tak se nějak vymluvil. Už z toho byl celý nešťastný (ne ten elektrikář, pan Munzar) až jednou se mu podařilo pozvat ho k nim domů a mluvit s ním, jak to bude s tou slíbenou prací. Když ten elektrikář přišel, tak povídá panu Munzarovi, že mu tu práci nemůže udělat, ať si sežene někoho jiného, že toho má prostě moc.
A byla u toho taky jeho manželka, paní Hlaváčová, a pan Munzar vytáhl z kapsy 50 korun, poděkoval tomu elektrikáři a těch 50 korun mu dal. Celá překvapená se potom paní Hlaváčová pana Munzara ptala, proč mu těch 50 korun dal, když mu nic neudělal a ještě mu odmítl tu práci. No a pan Munzar jí na to řekl, že mu to dal proto, že mu tím definitivním odmítnutím ušetřil další otravování se s takovým člověkem.
Myslím, že ten člověk byl pro něj něco jako umělé kuří oko, jak kdysi vyprávěl herec p. Poloček. To si dáte ráno mezi čtvrtý a pátý prst u nohy kuličku a dobře si utáhnete boty. Celý den s tím chodíte a to si nedovedete představit, jaký je to pocit, když tu kuličku večer vyndáte.
Píseň samotářky
/hudba Jiří Zmožek - text Pavel Kopta/
zpívá Jana Hlaváčová
na herecké desce Šel jsem světem
Je peklo i ráj
Je říjen i máj
Je májový déšť
I liják
Je tričko a plášť
Je láska a zášť
Je hazardní hráč
I piják
Je světlo a stín
A je radost i splín
A je písek a jíl
A je stožár i kýl
Jenom já nemám nic
Ráda chtěla bych říct
Je světlo a já
Je radost a já
Mé oči až smíchem pláčí
Je štěstí a já
Je láska a já
Je láska a já
To stačí
Je nářek i smích
A je voda i líh
A je válka a mír
A je slavík i výr
Je med a je sůl
A já jak v plotě kůl
Jsem sama
Prázdný je dům
Žádné vítání
Dlouhý je den
Krátké svítání
Prázdný je klín
Žádný smích milých úst
Zbývá ústraní a věčný půst
Je zámek i klíč
Je cukr a bič
Je bahnitá tůň i bazén
Je sirka i trám
Je obraz i rám
Je surový kat i blázen
Je hymna i blues
Je kára i vůz
Je služka a pán
Je louka a lán
Je chleba a nůž
A je žena a muž
A já jsem sama
Prázdný je dům
Žádné vítání
Dlouhý je den
Krátké svítání
Prázdný je klín
Žádný smích milých úst
Zbývá ústraní a věčný půst
Je zámek i klíč
Je cukr a bič
Je bahnitá tůň i bazén
Je sirka i trám
Je obraz i rám
Je surový kat, i blázen
Je nářek a smích
A je voda a líh
Je válka a mír
A je slavík i výr
A je med a je sůl
A já jak v plotě kůl
Jsem sama
 | |
|
