Skutečná pravda o Ježíši ve světle Bible
Podle britského deníku „The Daily Telegraph“ je Šifra mistra Leonarda , která vyšla v dubnu 2003, nejprodávanější vázanou knihou pro dospělé všech dob.
Prodaly se miliony výtisků. Kniha byla přeložena do mnoha jazyků a zfilmoval ji i Hollywood. Z jejího autora se stal multimilionář. Někteří z kritiků ji považují za „vynikající thriller plný hádanek“, jiní tvrdí, že je „samoúčelná, absurdní, umělá a úchylná“. Pro mnohé je však tak přesvědčivá, že po jejím přečtení začínají pochybovat o věrohodnosti Bible.
Jak může takto na lidi zapůsobit obyčejný román, literární dílo? Šifra mistra Leonarda je thrillerem, který sám sebe představuje jako historický román. Je to vymyšlený příběh, ale přesto se snaží čtenáře přesvědčit, že se zakládá na faktech. O co tu vlastně běží?
Šifra mistra Leonarda nás prostřednictvím svých hrdinů utvrzuje v tom, že prakticky vše, co nás naši předkové učili o Ježíši, je falešné.
Tvrdí se zde, že římskokatolická církev skrývala skutečná fakta o křesťanství za pomoci nátlaku a zastrašování, že Ježíš byl manželem Máří Magdaleny, svatým grálem není kalich použitý při poslední večeři, jak se obecně předpokládá, ale lůno Máří Magdaleny, která porodila Ježíšovu dceru Sáru a jejich potomci se stali francouzskými králi. Ježíš vůbec nebyl Božím Synem, ale byl to smrtelník, prorok, významný a mocný muž kolísavého vlivu, který inspiroval miliony lidí, aby žili lépe a byl radikálním feministou. Ježíš se prý stal Božím Synem až na základě návrhu pohanského císaře Konstantina, odhlasovaného na koncilu v roce 325 n.l., předtím v jeho božství nikdo nevěřil. Motivem k tomuto kroku bylo dát moc římskokatolické církvi.
Je Bible pravdivá?
Jak autor knihy Dan Brown dospěl k takovému závěru? Argumentuje tím, že raně křesťanské záznamy neodpovídají Bibli a že Bibli, jak ji známe dnes, vytvořil vlastně až císař Konstantin. Objednal a financoval vznik nové Bible, která Krista přikrášlila a vylíčila ho jako podobného Bohu. Do Bible vůbec nebyla pojata ta evangelia, která popisovala Kristovy lidské stránky. Dnes v Bibli najdeme jen čtyři evangelia, která nechal přepracovat. Tisíce evangelií nechal spálit, avšak některé se nám dochovaly, jako např. pramen Q, kumránské svitky a dokumenty z Nadž Hammádí.
Šifra mistra Leonarda přichází s tím, že církev skrývala skutečnou pravdu o Ježíši a že jde o největší konspiraci a utajení za posledních 2000 let. V knize se tvrdí, že se různá šeptanda o této konspiraci šířila po staletí v nesčetných jazycích, zvláště prostřednictvím výtvarného umění, hudby a písemnictví. Nejdramatičtěji se to projevilo v malbách Leonarda da Vinci. Zbytky tajemství jsou až dodnes střeženy tajemným bratrstvem, jehož členem da Vinci byl. A křesťanství je vlastně jen velký podvod.
Další prameny?
Lze dokázat, že existovala nějaká časnější varianta křesťanství než křesťanství popsané v Novém zákoně? Šifra mistra Leonarda uvádí tři prameny, které propojuje jako „nejstarší křesťanské záznamy“.
První je tzv. „Dokument Q“.Údajně by se mělo jednat o knihu Ježíšova učení, možná sepsanou jeho vlastní rukou. Zda pramen Q existuje ve formě dokumentu či nikoli, není v určitém smyslu vůbec důležité. Víme totiž, co z pramene Q převzali Matouš a Lukáš. Pramen Q nijak nemění to, co se v Novém zákoně zachovalo a nade vší pochybnost není v rozporu s dochovanými evangelii.
Další jsou Kumránské svitky, objevené v padesátých letech 20. století v jeskyni u Kumránu v judské poušti. Byly zde nalezeny všechny starozákonní knihy s výjimkou knihy Ester, dále biblické komentáře k starozákonním knihám, žalmy a oslavné písně. Jsou to materiály náboženské společnosti, které vytvořila komunita v Kumránu. Prodlevy se zveřejňováním vedly ke vzniku teorií, že svitky obsahují informace zpochybňující křesťanství. To už neplatí. Všechny texty ze svitků byly přeloženy do angličtiny a je možné je koupit v knihkupectví. Nepatří mezi ně žádná evangelia! Ani Ježíš, ani Pavel, ani Jan Křtitel tam nikde nejsou zmíněni. Texty přinášejí pouze informace o dobovém pozadí Nového zákona, ale křesťanství se vůbec netýkají.
Poslední jsou dokumenty z Nadž Hammádí. Byly nalezeny při výkopových pracích v r. 1945 v horním Egyptě. Jde o koptské rukopisy na papyru, které sepsali zastánci tzv. „gnostického učení“. Gnóze bylo esoterické hnutí, podobné dnešnímu hnutí new age, s jasně pohanskými rysy. Ani na těchto dokumentech není nic tajemného (jak nám podsouvá Šifra mistra Leonarda), jejich knižní vydání lze rovněž zakoupit v každém velkém knihkupectví. Jde o tři gnostická „evangelia“: Tomášovo, Filipovo a Mariino. Dokumenty z Nadž Hammádí ve skutečnosti nejsou žádná evangelia, byly sepsány až s odstupem několika generací po událostech, i když si nárokují, že o nich mají bezprostřední tajné poznání. Většina z nich jsou pseudoepigrafy, které lze v lepším případě pokládat za záležitost krásné literatury, v horším případě za podvrh. Tvrdí se v nich například, že byly napsány apoštolem Tomášem, přitom v době, kdy byly sepsány, byl Tomáš mrtvý již desítky, ne-li stovky let.
Kde je pravda?
Z bližšího pohledu na tato „evangelia“ lze vyvrátit všechna tvrzení autora Šifry mistra Leonarda. Jde vlastně jen o důmyslně sestavené spekulace. Například Ježíšův feminismus – v knize je jasně v rozporu s gnostickým pohledem na člověka, který stavěl ženy naopak velice nízko. Žádná gnostická evangelia také nepřicházejí s faktem, že by se Ježíš oženil s Máří Magdalenou. Ještě bizarnější je tvrzení, že spolu měli dceru a že jejími potomky byli francouzští králové. Jde o čirý výmysl. Dokumenty popisují i skutečnou podstatu svatého grálu. Není pravda ani to, že „před rokem 325 našeho letopočtu nikdo nevěřil, že by byl Ježíš božského původu“. Vyvracejí to jak všechna biblická evangelia, tak i kniha Skutků apoštolů i novozákonní epištoly, která podle historického rozboru spadají do prvního století a jsou tedy o mnoho starší než jejich gnostické napodobeniny. Jasně ukazují, že prvotní křesťané věřili, že Ježíš je zároveň Bůh, ale také plně člověk: měl lidské tělo, někdy byl unavený nebo hladový, měl lidské emoce, hněval se, miloval, byl smutný, byl pokoušen, učil se, pracoval a poslouchal rodiče. Paradoxem je, že naopak gnostická evangelia potlačují všechny Kristovy lidské rysy a přikrášlují ho, aby se víc podobal Bohu.
Stejně tak není pravdivé tvrzení, že „Bibli, jak ji známe dnes, sestavil pohanský římský císař Konstantin Veliký“. Neměl s vytvořením kánonu Písma společného vůbec nic. Jedenašedesát z šedesáti šesti knih Bible bylo pokládáno za svaté už 100 let před tím, než se Konstantin narodil. Konečný seznam knih Bible a jejich pořadí bylo výsledkem dlouhodobého procesu, ve kterém postupně dosáhla jednomyslnosti jak východní, tak západní církev. Přijala novozákonní knihy, protože na ně už před tím pohlížela jako na Bohem inspirované, rozpoznávala jejich hodnotu a apoštolskou autoritu. Mezi knihami, u nichž raná církev zvažovala, zda je zařadit do kánonu Písma, gnostická evangelia nikdy nefigurovala. Ta byla napsána až o sto let později, takže je nemohli napsat lidé, jejichž jména nesla (např. Tomáš, Filip nebo Máří Magdaléna).
Ježíš – Boží Syn
Šifra mistra Leonarda nepodává ani náznak věrohodného důkazu o tom, že existovala nějaká ranější forma křesťanství než ta, o níž se dovídáme z Nového zákona. Na Šifru mistra Leonarda se můžeme dívat jen jako na román. Pokud se však tváří, že je založena na vědeckých výzkumech, je to podivné, absurdní a v posledku až trapné. Je to vlastně mýtus: gnostický mýtus jedenadvacátého století.
Pravda o Ježíši je mnohem krásnější a dynamičtější nežli mýty! Pravověrné křesťanství je založeno na historických faktech, že Ježíš je Boží Syn. Zemřel za naše hříchy a nabízí jejich odpuštění. Pak vstal z mrtvých a smrt je poražena. Tyto skutečnosti proměnily a proměňují životy lidí. Kvůli tomuto poselství bylo mnoho apoštolů a tisíce dalších křesťanů ochotno trpět, nechat se mučit a zemřít. Jde o poselství, které proměnilo starý svět a které pokračuje v proměňování světa současného. Mýty nemají moc proměňovat naše životy. Jenom Ježíš Kristus má moc osvobodit lidi od drog, zbavit je závislosti na alkoholu, obnovit vztahy v manželství, mezi rodiči a dětmi a proměňovat tak celou společnost.
„Neklamte se, Bohu se nikdo nebude posmívat. Co člověk zaseje, to také sklidí.“
(Bible, Galatským 6,7)
ÚVOD